Fotovoltaika v tradičním pojetí se mění. Jejím novým vývojovým stupněm se stává agrivoltaika, která dává možnost smysluplně propojovat zemědělskou činnost s výrobou solární energie. V budoucnu tak budeme moci od zemědělců odebírat nejenom potraviny, ale i lokální zelenou elektřinu.
Ještě před pár lety vypadala myšlenka spojení fotovoltaiky a zemědělství jako z říše snů. Ovšem jen v Česku. V jiných státech se technologie umožňující spojit zemědělskou produkci a výrobu čisté energie testuje a provozuje již několik let. I z toho důvodu jsme před časem vytvořili konsorcium mezi ČZU (doc. Ing. Hynek Roubík, Ph.D.) a firmou innogy Energo (Ing. Michal Hekrle).
Výzkumy ukazují, že solární elektrárny a zemědělství si mohou vzájemně pomáhat: Panely přistiňují plodiny a pomáhají tak zachovat výnosy, které ohrožuje sucho a rostoucí teploty v důsledku klimatické změny. Naopak plodiny pod panely přispívají k lepšímu mikroklimatu, protože ochlazují vzduch v okolí panelů, které se tak nepřehřívají. Agrivoltaické systémy jsou schopné zadržovat vlhkost, kterou plodiny uvolňují, čímž snižují spotřebu vody. Vlhkost vzduchu zase ochlazuje solární panely, což jim pomáhá dosáhnout lepšího výkonu. V případě využití agrivoltaiky nad vinicemi se již můžeme bavit o konkrétních přínosech, které pozorujeme v zahraničí, a to hlavně ve Francii okolo měst Marseille a Perpignan.
Výzkumné instalace poskytují data již od roku 2015 a ty komerční od roku 2018. Dnes tak máme k dispozici data za delší časové období, která nám potvrzují pozitivní dopad agrivoltaické instalace na vinice, kde se pěstují bílé odrůdy. Mezi hlavní přínosy místní vinaři řadí ochranu vůči vysokým teplotám, tedy slunečnímu úpalu, kdy se vinice „přikryje“ panely a ostré slunce tak neprojde přímo na rostliny, které si užívají stínu. Celková průměrná teplota na vinici je o 1 až 2 stupně nižší, čímž se posouvá dozrávání o dva týdny, ale úroda je zato rovnoměrně dozrálá, a tedy kvalitnější.
Přečtěte si celý článek v přiloženém dokumentu